Đêm nay buồn nhiều vì những lời tự nói Bylo mi dneska tak smutno z mých vlastních slov

Bylo mi dneska tak smutno z mých vlastních slov

Bylo mi dneska tak smutno z mých vlastních slov
jimiž furt naříkám, jak žiju stěží
tak jsem si v podvečer zašel sám na hřbitov
abych si upřesnil, co je to Nežít

…Chodím a přemýšlím; přituhlo, stmívá se
nemám se k odchodu, postávám před branou
a koukám se strachem na vločky ve vlasech
jestli v nich roztají, anebo zůstanou…

Slyším však hrobníka: „Hej, pane, zamykám
mrtví chtěj taky spát, běžte už domů!“
…poslušně odcházím, — proboha, ale kam?!
— vracím se k aleji hřbitovních stromů